Rozhovor s Monikou Smetanovou, předsedkyní MMAS Krajina srdce pro Tábor, o tom, jak se principy LEADERu uplatňují ve městě – a proč je těžší budovat komunitu v Táboře než na venkově.
Věděli jste, že místní akční skupiny dnes nepůsobí už jen na venkově? Postupně začínají vznikat také v některých městech. Říkáme jim městské MAS, zkráceně MMAS, nebo také podle metody, kterou využívají, CLLD–U (komunitně vedený místní rozvoj ve městech).
V České republice v současnosti působí již v šesti městech a v jedné městské části. Jednou z nich je i Městská MAS Krajina srdce pro Tábor, která se navíc jako první svého druhu stala členskou organizací NS MAS. Zeptali jsme se proto její předsedkyně Moniky Smetanové, jaké výzvy i příležitosti přináší přenesení principů LEADERu do městského prostředí, a co všechno může MMAS přinést právě městu jako je Tábor.
Jak byste jednoduše představila městskou místní akční skupinu někomu, kdo o ní nikdy neslyšel?
Městská MAS je místo, kde se potkávají zástupci města, neziskových organizací, škol, podnikatelé i obyvatelé, kteří chtějí, aby se Tábor rozvíjel smysluplně a podle skutečných potřeb lidí. Společně hledáme řešení různých problémů a zároveň se snažíme, aby na dobré nápady šly i potřebné peníze. Dalo by se říct, že fungujeme jako prostředník mezi místními aktéry a možnostmi podpory, které nabízí stát nebo evropské fondy.
Co vás vedlo k tomu pustit se právě v Táboře do založení městské MAS?
V Táboře žije spousta aktivních lidí a funguje tu řada organizací, které odvádějí skvělou práci. Dlouho ale chyběla platforma, kde by se mohli systematicky potkávat, sdílet své zkušenosti a společně plánovat, co město opravdu potřebuje. Právě proto jsme se rozhodli městskou MAS založit – abychom podpořili spolupráci, vytvořili prostor pro společné hledání řešení a zároveň umožnili městu čerpat prostředky na konkrétní projekty, které z této spolupráce vzejdou.
V čem konkrétně může městská MAS v Táboře podle vás sehrát důležitou roli? Máte nějakou konkrétní oblast nebo problém, který chcete řešit?
Městská MAS může být důležitým partnerem všude tam, kde se propojují lidé, služby a potřeby města. Chceme se zaměřit především na včasnou podporu ohrožených dětí a rodin, lepší spolupráci mezi školami, sociálními a zdravotními službami a na oživení komunitního života ve městě. V praxi to znamená například vznik svépomocných skupin, pořádání komunitních akcí, rozvoj mezigeneračních aktivit nebo vytváření bezpečných prostor pro setkávání lidí napříč věkovými i sociálními skupinami. Důležité pro nás je, aby se lidé v Táboře cítili nejen bezpečně, ale i zapojeně a slyšeně.
Liší se podle vás městské MASky od těch venkovských i něčím jiným než jen územím působnosti? Například v tom, jak se pracuje s komunitou, jaká témata se řeší nebo jak složité je sehnat financování?
Ano, rozdíly tu určitě jsou. Ve městě je obvykle obtížnější oslovit jednotlivce, protože tu často chybí přirozené komunity, které jsou na venkově běžné. Lidé se ve městě tolik neznají, a tak je potřeba víc pracovat na jejich zapojení, vysvětlování a propojování. Témata jsou také trochu jiná – častěji se tu řeší například dostupnost bydlení, doprava, duševní zdraví nebo mezigenerační soužití. Co se týče financování, konkurence ve městech bývá větší a zároveň je někdy složitější prosadit projekty, které nejsou tak snadno „měřitelné“, ale mají významný dopad na kvalitu života.
Jak vnímáte spolupráci městských a venkovských MAS, může být v něčem přínosná?
Spolupráce města a venkova je nejen přínosná, ale v mnoha ohledech i nezbytná. Lidé dojíždějí za prací, do škol nebo k lékaři, žijí v jednom místě a služby využívají v jiném. Dává smysl plánovat rozvoj regionu dohromady, sdílet zkušenosti, vzájemně se doplňovat a hledat společná řešení. Městské MASky mohou přinášet nové přístupy, venkovské zase hlubší znalost komunit či efektivnější dostupnost přírodních a zemědělských zdrojů. Když se propojí, vznikají udržitelnější a chytřejší projekty, které myslí na celek, nejen na jednotlivé části.
Co vás osobně na práci v městské MASce nejvíc baví? A existuje něco, co vás naopak dokáže nejvíc vyčerpat nebo frustrovat?
Nejvíc mě baví, když se z nápadu stane skutečný projekt, který má dopad a dává lidem smysl. Těší mě, když vidím, že se lidé propojují, sdílí svoje zkušenosti a vznikají nové spolupráce. Naopak nejnáročnější je pro mě byrokracie a pomalé procesy – když víte, že by šlo něco změnit hned, ale čekáte měsíce, než se to podaří protlačit systémem. Někdy je těžké udržet energii, když narážíte na neochotu nebo stereotypy, ale právě proto je důležité mít kolem sebe tým lidí, kteří věří, že to má smysl.
Nedávno jste v Bruselu pomáhali zakládali evropskou síť městských MAS, co si od ní slibujete?
Doufáme, že díky této síti získáme možnost sdílet zkušenosti s ostatními městy napříč Evropou, učit se od nich a zároveň ukázat, co se daří nám. Městské MASky řeší často podobné výzvy – od sociálního začleňování přes vzdělávání až po životní prostředí – a každé město má něco, co může ostatním nabídnout. Pokud chceme, aby městské MAS měly větší vliv na to, jak se evropská podpora využívá, potřebujeme společně mluvit silnějším hlasem. Tato síť je první krok tímto směrem.
Jaké projekty nebo aktivity plánujete v nejbližší době? Na co se v Táboře mohou obyvatelé těšit?
Chystáme celou řadu aktivit, které mají za cíl posílit komunitní život a nabídnout lidem prostor pro setkávání, sdílení i praktickou podporu. V plánu jsou například sousedská setkání, tematické workshopy, rozvoj mezigenerační kavárny v knihovně nebo pokračování Šatníku Tábor, který kromě materiální pomoci slouží i jako komunitní prostor. Zaměříme se také na podporu dětí a mladých lidí, třeba prostřednictvím bezpečných míst pro trávení volného času nebo programů na prevenci ohrožených dětí.
Současně rozvíjíme spolupráci mezi školami, sociálními a zdravotnickými službami, aby pomoc byla dostupnější a rychlejší. A protože víme, že v nabídce služeb se někdy těžko orientuje, připravujeme přehledný online rozcestník, který lidem pomůže najít tu správnou pomoc ve správný čas.
